Dokud mé tělo dovolí,
a podzimní vítr donese,
dál budu běhat po poli,
a když ne tam, tak po lese.
Snad nezbloudím v mlze,
či v kapkách ranní rosy,
přes kmeny stromů skrze,
kde hnízdí ptáci bosí.
Paprsky slunce sílu svou ztrácí,
a přesto pohladí něžně mou tvář,
v myšlenkách odlétnu jak tažní ptáci,
tam, kde se rodí podzimní zář.
