Vidím to jako dnes,
v pionýrské košili stojím,
vždy slušivý byl to dres
a já se uvnitř bojím.
V rukách držím desky rudé,
všem ženám přání posílám,
snad z veršů mých tu něco zbude,
jen lásku, štěstí přeji vám.
Jedna kytka symbol byla,
její název jistě znáš,
na podlaze, v koších zbyla,
nedělej, že to nepoznáš.
Oslava žen byla velká párty,
chlebíčky, hudba, tanec, jazz,
sešly se v dílně všechny party,
jen trefit domů byl občas děs.
