Když si přečtu tvoje řádky,
co duši mou vždy pohladí,
není proč se držet zpátky,
vše má jasné pozadí.
V očích slzy objeví se,
v srdci teplo rozlije,
náhle světlo rozjasní se,
světlo, co nás přežije.
Tvá láska hřeje jako slunce svit,
má sílu mě přes překážky vést,
mnohý to nemůže pochopit,
nešel žádnou z našich cest.
Ač se život těžký zdá
a občas východisko není,
však věřím, že i síla tvá
ten můj i časem změní.
