To bílé údolí dávno už spí,
děti jsou v postýlkách, o něčem sní.
Celý den běhaly, stavěly hrad,
když přišly domů, tak dostaly hlad.
Mámy je objaly, jak jen to umí,
šly s nimi k řece, která si šumí.
Ta bílá pohádka přináší klid,
starosti zažene, budeš-li chtít.
Tvůj úsměv zahřeje, pohladí na duši,
srdce se usměje, možná to netuší.
Ta zimní krajina bere mi dech,
jen tak mě rozjímat, prosím Tě, nech…
Zimní krajinou
