Bře 30, 2025 | Pohlazení po duši
Poslouchám, jak voda šumí,v jejím tempu mizí tesk,odnést všechen smutek umí,spláchne s sebou i tvůj stesk. Každá vlnka, co si hraje,přináší ti naději,že s ní zmizí všechno staré –přijmi vše nové raději. Každý krok, co míří k molu,přináší mi úlevu,stále dál od svého...
Bře 26, 2025 | Pohlazení po duši
Pravidelně ve čtyři hodinyspustí svoji symfonii… Jejich revírem jsou koruny stromů. Každá větev, na kterou se lze posadit.Jejich hlasy jsou tak silné, že tě proberou z hlubokého snění. Přelétávají ze stromu na strom, aby každý den, přesně ve čtyři hodiny, spustil...
Bře 22, 2025 | Pohlazení po duši
Jak málo lidské duši stačí,když vidí nebe, které se mračí,které se rádo do barev obléká,jedna v druhou tiše se přelévá. Červánky horizont barvou zahalí,každý svou duši občas rád odhalí,právě ta chvíle v podvečer přichází,pod nebem barevným ta má se...
